10. 10. 2021
Rozstřel juniorů za námi
Skupina to byla opravdu těžká, protože jak Volejbal Brno, tak VK Ostrava si svým hráčským kádrem a trenérským obsazením říkají o medailové pozice. My jsme byli zvědaví, zda se nám podaří zopakovat loňské překvapení, a jak si letos povedeme proti těm nejlepším. Tým je složený z ročníků 2003, 2004 a mladších, protože starší hrají za tým Green Volley. Na to, že nám chybí hráči ze základní sestavy jsme od začátku sezony zvyklí, ale s tím se potýkají asi všechny týmy. Tím, jak jsou junioři věkově posunutí nahoru, dochází k souběhům mezi Extraligou mužů a Extraligou juniorů, kde se tak míchá v letošní sezoně velké množství hráčů. Proto v jednom zápase můžeme vidět sestavy nabité těmito špičkovými juniory, a v jiných zase jejich mladší spoluhráče, kteří k lepšímu volejbalu teprve přičichají. Výsledkově tak bude asi sezona velmi rozhádaná a nebude nouze o překvapení vůči papírovým předpokladům. My jsme měli na úvod nepříjemného soupeře, celek Proseku Praha, který před dvěma týdny překvapil Blue Volley na Extralize kadetů a připravil jedinou porážku. Tentokrát jsme do utkání vstoupili koncentrovaněji, a vyjma šňůry bodů v prvním setu při podání mladého Pastrňáka, jsme byli neustále nahoře. Ve třetím setu jsme odpor soupeře zlomili úplně a mohli tak na hřiště pustit téměř všechny hráče z lavičky.
Skvělý výkon v tomto utkání předvedli hráči ročníku 2005 Kuba Krejčíček a Tadeáš Plewa, na kterých nebylo poznat, že hrají proti soupeřům, kteří jsou někdy i o 4 roky starší. Chtěli jsme vítězně zvládnout i druhý zápas s Benátkami nad Jizerou, abychom před těžkými nedělními utkáními měli zajištěné nejhůře třetí místo a mohli bojovat minimálně o druhou skupinu. Oproti papírovým předpokladům a loňským zkušenostem byly Benátky opravdu houževnatým soupeřem, hlavně jejich obrana v poli byla vynikající. Přesto jsme urvali „povinné vítězství“ 3:0 a mohli se chystat na neděli.
Jako první nás v neděli ve 13 hodin čekalo VK Ostrava, náš městský rival, se kterým jsou zápasy vždy vyhecované, a který nastoupil v nejsilnější možné sestavě i s hráči extraligového úzkého týmu. Nám na neděli přijel pomoct Jirka Benda, který si svými výkony také vybojoval místo v extraligovém týmu Black Volley Beskydy. Zatímco vloni nás VK Ostrava podcenilo, letos prahlo po odvetě, a i ostatní výsledky je tlačily k jedinému, a to uspět. Kluci z VK Ostrava podali výborný výkon a připravili nás vůbec o první set v turnaji. Nasazenou laťku ale neudrželi po celý zápas a ve druhé polovině jsme je začali přehrávat, a v posledním setu to už bylo více méně na jednu bránu.
Před posledním zápasem proti domácím jsme tak měli jistotu nejhůře druhé skupiny a těšili jsme se, jak si zápas užijeme. Stejně na tom byli i domácí a bylo jasné, že kdo zvítězí, bude s víkendem nadmíru spokojený. Oba dva týmy v zápase vsadili na mužské pojetí volejbalu a snažili se tlačit již od podání. Na obou stranách skákali minimálně 4 hráči servis a ani o jednom z nich se nedá říct, že by to byl servis zajišťovací. V prvních dvou setech se nám dařilo tento tlak eliminovat a překvapivě jsme měli po celou dobu mírně navrch a náskok, který jsme si nesli do koncovek jsme bez problémů uhlídali. V posledním třetím setu zápas gradoval, ale bohužel několik nepřesných výroků rozhodčích na obě strany hru zbytečně rozkouskoval. Přesto jsme se dočkali dramatické koncovky, kterou ukončil odpískaný přešlap domácích na útočné čáře (dle jejich, ani našeho názoru v žádném případě nebyl), což bylo jedinou kaňkou na, podle mě, nejlepším utkání této skupiny.
Potěšilo mě, že jsme dokázali udržet vysoký standard po celou dobu turnaje, který o moc neklesl ani ve chvílích, kdy jsme prostřídali. Bohužel, jsem se tentokrát musel obejít bez trenérského parťáka Radka Podoly, který působí i u družstva starších žáků, kteří měli o víkendu Český pohár. Zaskočit ho tak musel Vlasta Fabikovič, který vše zvládl na jedničku.
Michal Provazník